Spitfire LF. Mk IX - kamufláž norského letectva vytvořená hráčem Thorvald_Gerwulf | stáhnout si jí můžete zde

Na základně v Malém Norsku poblíž Toronta se norští piloti cvičili kromě jiného i na strojích P-36 Hawk

Norské královské letectvo (Luftforsvaret) bylo vytvořeno v roce 1944 sloučením armádního letectva a námořní letecké služby, které existovaly od roku 1915. Během 30. let s hrozbou blížící se války Norsko usoudilo, že potřebuje modernizovat svou armádu. Před válkou a německou invazí do Norska dovezlo několik Gloster Gladiátorů a Heinkelů He 115 S, stejně jako celou řadu letadel ze Spojených států.

Bohužel útok skončil rychlým německým vítězstvím a porážkou norské armády, norské Gladiátory nicméně sestřelily více než 10 německých letadel. I když měl Luftforsvaret k dispozici několik letounů Curtiss P-36 Hawk, žádný z nich nebyl připraven k boji a všechny byly ukořistěny Němci. Vzhledem k odchodu norské vlády do exilu byly armáda i letectvo rozpuštěny a poslány připojit se ke spojeneckým jednotkám.

Norské 331. a 332. perutě RAF létaly na Spitfirech celou válku. Tento obrázek ukazuje Spitfire Mk.V z 331. perutě na jaře 1942.

I když bylo Norsko poraženo, stále se nevzdalo. Norská a kanadská oficiální místa zřídila v Torontu výcvikový tábor pro pozemní a letecké síly přezdívaný „Malé Norsko“, kde se cvičili norští vojáci a uprchlíci, kteří chtěli pomoci osvobodit svou zemi. Vojáci, kteří ukončili výcvik, byli posláni podpořit britskou armádu, zatímco piloti narukovali do RAF, která zformovala dvě norské perutě, 331. a 332., vybavené Spitfiry.

V Malém Norsku se vycvičila i některá z budoucích norských es. Jedním z nich byl Svein Heglund, původní profesí inženýr a vojenský důstojník. Na začátku války se rozhodl podpořit svou zemi praktičtějším způsobem a přihlásil se do RAF. Stal se nejlepším norským esem s více než 16 potvrzenými sestřely, za což obdržel britský Řád za vynikající službu, Záslužný letecký kříž a Válečný kříž s dvěma meči.

Norští letci s 330. perutí chránili konvoje a hlídkovali nad Severním mořem v letounech N-3PB Nomad se základnou na Islandu.

Další čestná uznání patří pilotům jako Helner Gustav Einer Grundt Spang, Martin Yngvar Gran, Marius Eriksen Jr. a Werner Christie, z nichž každý dosáhl deseti až dvanácti sestřelů a obdržel Válečný kříž.

Po válce bylo Norské letectvo vyzbrojeno téměř výhradně britskými letouny jako například Spitfire Mk.IX, Mosquito FB a de Havilland Vampire. Během 50. let přešlo na americké letouny F-84 Thunderjet a F​​-86 Sabre.

Dnes má Norsko modernizované letectvo skládající se většinou z velmi vylepšených stíhaček F-16 vybavených pro útočné, bombardovací i záchytné role a dále z několika letounů P-3 Orion používaných pro sledování a zpravodajskou činnost, spolu s dalšími nebojovými letouny. Luftforsvaret je jedním z mála letectev neustále začleněným v NATO a účastnilo se mnoha jeho operací. Norští piloti jsou cvičeni v USA na základě Euro-NATO smlouvy, ale klasifikace je prováděna v Norsku.

K uctění památky norských pilotů představujeme rondel norského královského letectva, který bude přidán v nadcházející aktualizaci:

War Thunder tým