Tank Churchill pohybující se směrem k vesnici Tourville, k přípravě na útok na Hill 112

Po úspěšném vylodění v Normandii v červnu 1944 Spojenci pokračovali ve svém náporu do nitra Francie. Bylo vytyčeno několik strategických cílů, které bylo nutno dobýt a zároveň které měly zajistit nerušenou a spolehlivou dopravu zásob. Za cíle byly vybrány velké atlantické přístavy Cherbourg a Le Havre a zřejmě nejtěžší oříšek celého tažení – město Caen, jehož dobytí bylo nezbytné pro vybudování stabilního předmostí v severní Francii.

Plán na dobytí Caen byl pojmenován Operace Epsom a měl proti sobě postavit dva slavné protivníky, kteří se již jednou setkali u El Alamejnu v severní Africe – britského polního maršála Bernarda Law Montgomeryho a legendární „Lišku pouště“, polního maršála Erwina Rommela. Původní, notně optimistický plán počítal s dobytím Caen už v den vylodění, tvrdý německý odpor ale postup britských sil zastavil a bylo tedy nutné přijít s novým plánem na dobytí tohoto nesmírně důležitého města i jeho okolí. Plán počítal s tím, že síly Commonwealthu za mohutné vzdušné podpory obejdou Caen po křídlech a sevřou město do kleští. Útoku se měly zúčastnit tři armádní sbory – XXX. sbor, VIII. sbor a I. sbor.  I. sbor zahrnující 51. pěchotní divizi horalů měl zaútočit směrem na jih z předmostí na řece Orne a navázat na sebe jednotky německé 21. pancéřové divize. XXX. sbor měl následně společně s 49. pěchotní divizí a 8. obrněnou brigádou (slavné „Krysy pouště“) zaútočit na východní křídlo německých sil a zabezpečit bok VIII. sboru

Bundesarchiv, Bild 101I-301-1955-18A / Kurth / CC-BY-SA, Německé jednotky na tanku PzKpfw V Panther, Normandie

Tomu náležela v bitvě nejdůležitější úloha – přes 60 000 mužů se mělo probít z předmostí na plážích až na strategickou vyvýšeninu nad Caen u vesnice Bretteville-sur-Laize.  V tom jim měl zabránit Erwin Rommel, který v okolí Caen rozmístil celkem tři pancéřové sbory, z toho dva sbory SS. Na síly Commonewealthu tak čekaly jednotky pancéřových divizí SS Hitlerjugend, SS Leibstandarte Adolf Hitler, SS Hohenstaufen, SS Das Reich a SS Frundsberg, doplněné složkami pancéřové divize Lehr a 2. pancéřové divize,a 21. pancéřovou divizí wehrmachtu.

23. června zahájila 51. pěchotní divize horalů společně se 152. pěchotní brigádou horalů útok. Ve vší tichosti a bez dělostřelecké přípravy postupovali vpřed a překvapili německou posádku ve vesnici Sainte-Honorine-la-Chadronette, kterou následně udrželi proti protiútoku tanků z 21. pancéřové divize. Přesně podle plánu, to odvrátilo německou pozornost pryč od úseku, kde měl zaútočit VIII. sbor. 25. června pak byla 49. pěchotní divize po tvrdém boji proti 12. pancéřové divizi SS a divizi Lehr nucena zastavit postup ještě před svým cílem, vesnicí Fontenay-le-Pesnel, která byla obsazena až když se z ní Němci sami stáhnuli.

17-ti liberní protitankové dělo a dělostřelecký vyprošťovák hořící na kótě Hill 112 poté, co byl zasažen dělostřeleckou palbou, 15. července 1944.

26. června se pak konečně dal do pohybu VIII. sbor.  Podporovala jej barážová palba 344 děl, které z rozkazu Montgomeryho neměly mířit na určitý cíl, ale měly pálit rozptýleně a uvrhnout německé obránce ve zmatek. Tato palebná hráz se pohybovala společně s čelními jednotkami útoku a prorážela vojákům Commonwealthu cestu vpřed. Postup se ale postupně začal zpomalovat. Nejtvrdší odpor kladli mladí vojáci divize SS Hitlerjugend, kteří ve svém fanatismu a zběsilém odhodlání zašli až tak daleko, že když se k nim blížila dělostřelecká hradba, zůstali bez jediného výstřelu na svých pozicích a teprve poté zahájili palbu. Po celý den byli postupující Britové vystaveni protiútokům tanků SS včetně praporů těžkých tanků Tiger a dělostřelecké palbě, kterážto kombinace nakonec útok zastavila.

Jiným památným střetnutím byla bitva o strategickou kótu 112, ze které bylo možné pokrýt údolí řek Odon a Orne. O její dobytí se v konečné fázi operace Epsom pokusil 23. husarský pluk, kterému se sice za pomoci tanků Churchill podařilo dobýt severní úbočí kopce a vytlačit obránce z vrcholu, ale nebyli schopni postupovat dál kvůli silnému opevnění na odvrácené straně kopce a německým pancéřovým divizím. Britské tanky byly nakonec donuceny se z kopce stáhnout a vrchol byl držen plukem The Rifle Brigade, jež byl vystaven těžkému dělostřeleckému a minometnému bombardování a který se nakonec musel stáhnout také a přenechat kótu Němcům, neboť dešifrované vysílání Ultra, zachycené Brity ukázalo, že ke kótě 112 se blíží 2. pancéřový sbor SS.

Poválečná analýza operace Epsom stále patří mezi živě diskutované problémy, kde se historici dodnes neshodli na tom, která strana získala převahu (pokud vůbec nějaká). Nade vší pochybnost ale ční fakt, že operace byla velice nákladným podnikem jak pro Spojence, tak pro Němce.

War Thunder tým