V průběhu své historie prošel Spitfire řadou klíčových změn, které často formovaly jeho budoucnost a vývoj. Jedním z nejdůležitějších mezníků vývoje Spitfiru byl přechod od vyzkoušeného a spolehlivého motoru Rolls Royce Merlin k motoru Rolls Royce Griffon. Motor Rolls Royce Kestrel poháněl mnoho skvělých stíhaček RAF, jako byl například Fury a námořní verze Nimrodu, ale už na začátku 30. let 20. století konstruktéři Rolls Royce věděli, že se blíží konec možností dalšího vývoje. Přes množství objednávek (i od zahraničních firem, kromě jiné byl použit pro testy jedné z prvních verzí Bf 109) měl Rolls Royce v úmyslu vyvinout nový motor pro nastupující stíhačky RAF. Nový motor Merlin vycházel z mnoha klíčových prvků Kestrelu, a když bylo v roce 1934 skončeno testování, mohli ho R.J. Mitchell a Sydney Camm použít pro své návrhy stíhaček.

V roce 1935 byl připraven Cammův Hawker Hurricane následovaný o rok později Mitchellovým Supermarine Spitfirem. Hawker Hurricane zůstal Merlinu věrný po celou dobu své operační služby a všechny verze letounu používaly některou z variant Merlinu. Nicméně Spitfire se po úspěšném modelu Mk.IX (devět) vydal zcela odlišným směrem.

V roce 1934 také začaly práce na druhém motoru. I když byl tento nový motor technicky založen na konstrukci starší než Merlin - motoru "R" Sprint z roku 1928, se kterým letoun Supermarine S6 vyhrál Schneiderův pohár - ukázal se jako velmi úspěšný nástupce Merlinu a Spitfire s ním dosáhl svého vrcholu.

Rolls Royce Griffon měl mnohem horší začátky než Merlin, a tak si svou bojovou premiéru odbyl až v říjnu 1942 v letounu Spitfire Mk.XII. Díky novému motoru měl Spitfire Mk.XII vynikající výkony v malých a středních výškách a konečně se stal stíhačkou schopnou efektivně a účinně čelit náletům z nízkých výšek prováděným letouny Focke-Wulf Fw 190. Tato první verze Griffonu měla jen jednostupňový kompresor, takže jeho výkon ve větších výškách byl stále nedostatečný. Důsledkem toho měl Mk.XII obvykle zkrácená křídla a operoval v menších výškách.

V roce 1943 se na scéně objevil Griffon série 60. Díky použití dvoustupňového kompresoru nabízel mnohem lepší výkony než cokoliv, co mohly nabídnout Mk.IX nebo Mk.XII. Griffon 65 byl použit ve Spitfiru Mk.XIV, který mohl jeho výkony plně využít díky pětilisté vrtuli. Díky tomu, že Griffon 65 byl o třetinu větší než Merlin a vyžadoval vyboulené kryty nad výfuky, byly Spitfiry s tímto motorem snadno rozeznatelné, pokud je už dříve neprozradil výrazný řev. Největší změnou pro piloty bylo otáčení v opačném směru než Merlin, což vedlo k četným návrhům a testům protiběžných vrtulí.

Spitfire s motorem Merlin nebo motorem Griffon?

Obecně lze říct, že ze Spitfirů uvedených do služby mají motory Griffon verze od Mk.XII včetně. Jedinou výjimkou byla Mk.XVI, kterou ve skutečnosti poháněl Merlin vyrobený v licenci americkou firmou Packard.

motor Rolls Royce Griffon 65 a Spitfire XIVe, který poháněl

Merlin:
Mk I
Mk II
PR Mk IV
Mk V
Mk VI
Mk VII
Mk VIII
Mk IX
PR Mk XI

Griffon:
Mk XII
Mk XIV
Mk XVIII
PR Mk XIX
Mk 21
Mk 22
Mk 24

Packard Merlin:
Mk XVI