Spitfire Mk Vc, používaný 2. perutí SAAF, kamufláž vytvořená hráčem _Mirage | stáhnout zde

Když jihoafrické letectvo vstupovalo do 2. sv. války, mohlo se již chlubit se zkušenostmi z 1. sv. války, kde jihoafrický letecký sbor sloužil jako součást britské armády. Po počátečním tréninku se tak jihoafričtí piloti dostali do bojů o německou západní Afriku, po kterých se přesunuli na západní frontu. Někteří z pilotů podle záznamů dokonce sloužili v Rusku během občanské války.

Osádka SAAF perutě č. 16  a RAF perutě č. 227, sedící před Bristolem Beaufighter v Biferno, Italy

K vytvoření oficiálního jihoafrického letectva došlo až 1. února 1920 a to pod dohledem ředitele leteckých služeb, plukovníkem Pierrem van Ryneveldem. Toto nově založené letectvo dostalo jako svou základnu letiště ve Zwartkopu a získalo dodávku 100 letadel z britských válečných rezerv. Během následujících 15 let započalo jihoafrické letectvo pomalý proces, ve kterém se snažilo vycvičit a zorganizovat lidské a materiální složky. Zatímco v roce 1923 mohlo letectvo nasadit pouze jednu letku, v roce 1934 se mohlo chlubit již čtyřmi. V roce 1935 pak letectvo nasadilo nový program, který měl počet vzdušných jednotek navýšit až na 7 eskader. Avšak když bylo v roce 1939 jihoafrické letectvo povoláno do války, bylo ještě daleko od moderní bojové síly. Vybaveni pouze zastaralými stroji Hawker Hartbeest, Hart a Westland Wapiti si jihoafrické letectvo začalo rychle uvědomovat svůj značný nedostatek mužů a letadel, do kterých by je posadila. Začal tak zoufalý shon po moderních letounech, zatímco bylo rychle zavedeno několik výcvikových škol.

Když si RAF uvědomila, že potřebuje trénovat piloty téměř z celého světa, rozhodla se, že s jihoafrickým letectvem vytvoří společný letecký tréninkový program. Toto rozhodnutí umožnilo jihoafrickému letectvu maximalizovat svoji schopnost vytrénovat své piloty a k tomu ještě přispět k obraně impéria trénováním pilotů a personálu z celého commonwealthu.

Původně bylo úkolem jihoafrických pilotů udržet námořní koridor kolem Suezského průplavu a v jižní Africe kolem mysu Horn. Nicméně brzy byly vzdušné síly převeleny do britských držav ve východní Africe, aby zde pomohly zastavit postup italských fašistů a čelit italskému letectvu - Regia Aeronautica. Stroje jako Gloster Gladiator, Fury a zastaralé stroje Hartbeest se teď na straně jihoafrického letectva měly postavit svým italským protějškům, po celém území známém jako italská východní Afrika (dnešní území Somálska, Eritrey a Somalilandu). Zpočátku Regia Aeronautica dominovala nad jihoafrickým letectvem, nedostatek paliva a náhradních součástí však drasticky zredukoval počet italského letectva. Brzy tak jihoafričtí piloti dokázali převzít dominantní postavení na nebi a tím pomoci k ukončení pozemních operací, které byly zpečetěny bitvou u Gondaru. Nepřátelské akce zde byly ukončeny v listopadu 1941.

Supermarine Spitfire Vc 2. perutě SAAF při letu u Jadranského pobřeží

Souběžně s uzavřením bojiště ve východní Africe se však vyostřily boje o severní Afriku, kde 12. a 24. peruť pronásledovala Afrika Korps skrz Saharu, od Gazaly až po Alamejn. Jihoafričtí piloti, řídící různé typy strojů Hurricane, Spitfire a Kittyhawk, se tak střetávali s italskými a německými stíhači. Zatímco stroje Boston, Maryland a Marauder útočily na pozemní cíle. Jako část pouštního letectva jihoafrické letectvo provádělo zásadní úkoly, které vedly k poražení leteckých a pozemních sil Osy v severní Africe. Ve stejné době jako se odehrávaly operace v severní Africe, se části jihoafrického letectva účastnili operací Ironclad, obsazení Madagaskaru, a v neposlední řadě námořní a pobřežní průzkumné úkoly od mysu Horn až po Středozemní moře.

Jihoafričtí piloti pilotovali různé stroje - stíhací letouny, ale i střední a těžké bombardéry. Účastnili se zásobovacích letů během povstání ve Varšavě v roce 1944, ale i bojů v Itálii, kde prováděli důležitou leteckou podporu při likvidaci pozemních cílů.

Po začátku Korejské války vyslalo jihoafrické letectvo pro podporu Spojenců stroje F-51D Mustang a jejich piloty, společně s malým množstvím letounů F86F Sabre, které byly použity pro likvidaci pozemních cílů a vybojování vzdušné nadvlády. Tyto stroje vykonaly jedny z posledních misí za hranice Severní Koreji, jejichž cílem byly útoky na nepřátelská letiště.

Dnes Jihoafrické letectvo pokračuje v obraně nebe nad jižní částí Afriky, kde brání Jihoafrickou republiku, a snaží se tak přispět k udržení míru na africkém kontinentu.

War Thunder tým (autor: Aaron Lentz)

V jedné z následujících aktualizací přidáme emblém SAAF roku 1947:

Emblém vytvořen hráčem Colin 'Fenris' Muir