Od 15. září 17:00 do 16. září 17:00 bude aktivní následující event:

"Den Bitvy o Británii" (+20% RP a +20% SL) v záložce eventů v pravém horním rohu

Dorniery Do-17 ve formaci nad Anglií

Do června roku 1940 se kontinentální Evropa dostala pod nadvládu Německa. Francie v předchozích měsících padla a britská armáda byla donucena k ponižujícímu ústupu od Dunkirku, kde po ní na plážích zůstaly tanky, děla a další důležité vybavení. Od července začala společná operace Luftwaffe a Kriegsmarine k ovládnutí Lamanšského průlivu, která měla odříznout Británii od lodní dopravy. Byly vypracovány plány pro invazi na britské ostrov s kódovým označením Operace „See Löwe“.

Pro jakoukoliv invazi bylo nutné, aby Luftwaffe zajistila vzdušnou převahu nad Anglií, protože v opačném případě by plán skončil katastrofou. Tato myšlenka stála na začátku úkolu zatáhnout RAF do boje a současně bombardovat jejich letiště, což se změnilo v měsíční kampaň trvající celý srpen.

Luftwaffe se soustředila na bombardování radarových stanic RAF, přistávacích ploch a důležitých přístavních doků v celé Anglii. Nicméně během nočního náletu 24. srpna bylo několik pum omylem schozeno na Londýn, i přes zákaz nejvyššího velení. Následkem toho britský premiér Winston Churchill nařídil odvetný útok na Berlín, který ztrapnil jak Luftwaffe, tak Hermanna Göringa, který slíbil, že na hlavní město říše nikdy žádné bomby nespadnou.
 

Kamera na Spitfiru Mk.I ukazuje zásahy He 111 trasovací municí

Následovalo to, co se později stalo známým jako Londýnský „Blitz“. Od 7. září cílila Luftwaffe na britská města a průmyslové oblasti, aby podlomila morálku civilního obyvatelstva, nicméně šlo jen o předehru věcí příštích. Bombardéry He 111, Do 17 a Ju 88 se staly pravidelnými návštěvníky Londýna a kvílení leteckých sirén varovalo před jejich příletem.

15. září, které vešlo do dějin njako "Den Bitvy o Británii", se přes 1500 letadel RAF a Luftwaffe utkalo v nejzuřivější letecké bitvě kampaně. To, co bylo považováno za poslední útok Luftwaffe ve snaze vyčerpat RAF a dorazit ji opět skončilo neúspěchem. RAF se podařilo přerušit německé nálety na Londýn a vážně omezit jejich účinnost.

Ve výsledku neměla Bitva o Británii jasného vítěze. Ztráty a sestřely byly na obou stranách přeháněny a vytvářely o protivníkovi špatný úsudek. Luftwaffe se spíše než podlomit morálku veřejnosti podařilo ji zvýšit a udržet bojovného ducha. Operace „See Löwe“ byla 17. září 1940 oficiálně odložena, nicméně „Blitz“ nálety na Londýn a jiná průmyslová města pokračovaly do roku 1941.
 

Ztráty na životech však byly na obou stranách vysoké a bitva stála Luftwaffe a RAF hodně sil. Kampaň ze srpna a září je stále považována za jednu z nejdůležitějších leteckých bitev nejen této války, ale celého 20. století. Zkušenosti získané v bitvě o Británii oběma stranami měly vliv na další průběh války i na letecké bitvy jako celek.
 

War Thunder tým (autor: Scott Maynard)