Saburo Sakai během jeho služby v Číně

Saburo Sakai se narodil 26. srpna 1916 v zemědělské vesnici Nišijoka v prefektuře Saga na ostrově Kjúšú v Japonsku. Sakai pocházel z rodiny bývalých samurajů, japonské válečnické kasty. Učil se žít podle kodexu Bushido (který popsal ve své knize „Samuraj!“ vydané v roce 1957 E.P. Duttonem), což znamenalo být vždy připraven zemřít pro dobrou věc, ať už pro pána nebo pro svou zemi.

Vyrůstal na farmě se šesti sourozenci (třemi bratry a třemi sestrami). Jeho otec zemřel, když bylo Sakaiovi jedenáct let, a jeho strýc, který byl ministrem komunikací, ho přijal a poslal do Tokijské vysoké školy. Nicméně Sakai měl špatné známky a i když se hodně učil, stále byl pozadu. Po druhém ročníku byl vyhozen ze školy pro špatné chování a známky, což přineslo velkou ostudu nejen jemu a jeho rodině, ale celé vesnici. Protože se neměl kam obrátit, v šestnácti letech narukoval Sakai k japonskému námořnictvu na základnu v Sasebo, 90 km daleko od své vesnice.

První dny výcviku byly těžší než cokoliv, co zažil předtím. Kromě pravidelného fyzického tréninku a studia byli rekruti silně biti poddůstojníky za jakýkoliv prohřešek nebo nedodržení rozkazu. Bití mělo u těchto mladých mužů za následek někdy i bezvědomí. To se řešilo vylitím studené vody a pokračováním. Nicméně toto rekruty vytvrdilo a po šesti měsících žádný z nich nezpochybnil jakýkoliv rozkaz, jakkoliv mohl být nesmyslný.

Saburo Sakai v kokpitu Mitsubishi A5M

Na počátku roku 1937 v hodnosti poddůstojníka druhé třídy požádal Sakai o přijetí do pilotního výcviku. Chtěl smýt hanbu svého minulého života, studoval tvrdě a dosáhl nejlepších výsledků ve třídě Cušiura, čímž si vysloužil stříbrné hodinky, který mu předal sám císař Hirohito. Na první bojovou misi se dostal během čínsko-japonské války v letech 1938 a 1939, kdy pilotoval Micubiši A5M, ve kterém se mu podařilo sestřelit bombardér DB-3 sovětské výroby. Byl vážně zraněn, ale na jeho schopnost bojovat to nemělo vliv. Později pilotoval stíhačku Micubiši A6M2 Zero.

Jen chvíli po útoku na Pearl Harbor 8. prosince se Sakai jako člen Tainan Kókútai (letecké skupiny) v jednom ze 45 letounů Zero účastnil útoku na leteckou základnu Clark na Filipínách. Ve svém vůbec prvním boji proti Američanům sestřelil Curtiss P-40 a také zničil dva bombardéry B-17 na letišti. V tento den zničila Tainan Kokutai čtyři letadla ve vzduchu a 35 na zemi.

Sakai pokračoval v bojích, ale jeho špatný zrak ho dostal do potíží. 24. června 1944 se přiblížil k patnácti letadlům, o kterých se domníval, že to jsou Zera, ale přitom šlo o stíhačky Grumman F6F Hellcat amerického námořnictva. Následná honička se stala legendou, když se Sakai více než dvacet minut vyhýbal všem útokům patnácti Hellcatů a nakonec se vrátil na základnu bez škrábnutí.

Další příběh vypráví o setkání s civilním letounem DC-4 nad ostrovem Jáva v Nizozemské východní Indii. Sakaiovo úkolem bylo sestřelit jakékoliv letadlo v blízkosti ostrova. Po sestřelení nepřátelského letounu spatřil velké černé civilní letadlo blížící se k němu. Myslel si, že by mohlo mít na palubě důležité osoby a signalizoval pilotovi, aby ho následoval. Když tak neučinil, přilétl Sakai k letounu na vzdálenost křídla. Uvnitř uviděl vyděšené lidi, kteří mávali rukama. Také viděl světlovlasou ženu s malou dcerou, která mu připomínala jeho starou učitelku na střední škole, která k němu byla vždy hodná a laskavá. Po těchto vzpomínkách se rozhodl, že ušetřit životy těchto nevinných civilistů bude čestnější než je všechny zabít jen kvůli rozkazu a byl si jist, že udělal správnou věc.

Přestože byl zasažen kulkou ráže .30 přímo do hlavy, dokázal se dostat na letiště a přistát se svým letadlem po 4 a 1/2 hodině letu i přes velké ztráty krve.

Saburo Sakai byl skutečné eso, sestřelil 64 spojeneckých letadel a ve více než 200 misích nikdy neztratil svého wingmana. Utrpěl zranění, ale vždy doletěl svým letadlem domů. Po 2. světové válce Sakai popsal krutou realitu války a bojů. Po své knize "Samuraj" nezanechal psaní a vyučoval velení na základě svých zkušeností. Po válce se vrátil domů a stal se buddhistickým mnichem. Od horkého letního dne, kdy naposledy nastoupil do svého Zera až do své smrti podle svých slov už nezabil žádného živého tvora. Spřátelil se s mnoha americkými piloty, válečnými veterány a dokonce i s tím, který ho střelil do obličeje.

Saburo Sakai zemřel v 22. září 2000 ve věku 84 let.

War Thunder tým