Lehký tank Pz.Kpfw. 38(t) ve War Thunderu

Když se německé obrněnce během Blitzkrigu hrnuly západní Evropou, byl mezi nimi i pravděpodobně nejlepší lehký tank, jaký byl kdy vyroben. Relativně rychlý, dobře pancéřovaný, dobře vyzbrojený 37mm kanónem se spřaženým 7,92mm kulometem, s efektivním bojovým prostorem pro čtyři muže a spolehlivostí, kterou záviděl každý generál. I když měl několik designových a ergonomických nedostatků, v porovnání s jinými lehkými tanky roku 1940 šlo o vyváženou a skvělou kombinaci. Během Blitzkriegu tvořily tanky Panzer 38(t) celých 24% z 951 tanků s dělem větší ráže (většina z nich nenesla těžší kanóny), a přesto tento dobře navržený tank nebyl vyroben v Německu, a ani nešlo o německý návrh.

Němečtí tankisté v Pz.Kpfw. 38(t)

Příběh 38(t) začal v roce 1935 v Československu jako náhrada „Lehkého tanku vzor 35“ (LT vz. 35) vyráběného společnostmi Škoda a Českomoravská Kolben-Daněk (ČKD) pro československou armádu. Ačkoliv byl LT vz. 35 celkově dobrý, měl řadu konstrukčních slabin, byl složitý a málo spolehlivý. ČKD vyprojektovala novou konstrukci, která odstraňovala nedostatky a složitost LT vz. 35. Nový tank byl poháněn vodou chlazeným řadovým šestiválcovým benzínovým motorem Praga typ TNHPS / II o výkonu 123 koní, který umožňoval tanku dosáhnout rychlosti 42 km/h na silnici a 15 km/h v terénu. Charakteristickým rysem konstrukce byla čtyři neobvykle velká pojezdová kola. Další zvláštností byl centrálně lafetovaný kulomet s dálkově ovládanou spouští a přístupný jak střelci, tak řidiči. Věžový kulomet mě stejnou lafetu, takže mohl být zaměřován nezávisle na kanónu, nebo uzamčen jako spřažený.

Pz.Kpfw. 38(t) za jízdy

Je zajímavé, že ještě než 1. září 1938 objednala 150 tanků Československá armáda, dodávala ČKD tanky do Íránu a Peru, ale politické a obchodní intriky zabránily Československu používat jeho vlastní výtvor. 28. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda a doslova přes noc přišlo Československo o 40% svého území. O šest měsíců později obsadilo nacistické Německo zbytek českých zemí a nyní nezávislé Slovensko bylo do značné míry nuceno spojit se s nacisty, aby přežilo. LT vz. 38 a starší LT vz. 35 vyhodnotili Němci jako užitečné pro své slabé tankové síly a s několika úpravami je zavedli do výzbroje. Celkově tvořily československé konstrukce 35% tanků vybavených těžšími děly použitých při Blitzkriegu. Byly přejmenovány na Panzerkampfwagen 38(t) a 35(t) přičemž "(t)" znamenalo československou konstrukci (a nikoliv hmotnost v tunách, jak se občas nesprávně uvádí v literatuře.)

Marder III v Severní Africe

V roce 1941 byl Pz 38(t) jako hlavní bitevní tank už zcela překonán, ale jeho vysoce spolehlivý a dokonale vyladěný pohon byl cenný pro každou armádu. (V jednom zdokumentovaném případu byl pluk vybaven tanky dodanými přímo z továrny za 2,5 dne místo očekávaného týdne, bez jakýchkoli mechanických poruch.) Údržba a opravy byly také velmi snadné, ideální pro podmínky, kterým osádky čelily. Zatímco tank sám zastaral, jeho spolehlivý trup našel nové uplatnění jako „Marder III“, Jagdpanzer 38(t) „Hetzer“ a nejméně tucet dalších variant. Mezitím LT vz. 38 / Pz 38(t) našel další zahraniční zákazníky včetně Švédska, Švýcarska, Litvy, a spojenců Osy na východě.

Nejznámější se LT vz. 38 / Pz 38(t) nestal pro své pancéřování nebo zbraň, ale pro svou spolehlivost, která ho udržela v provozu celá desetiletí po opuštění továrny. Poslední LT vz. 38 vyřadilo Peru ze své výzbroje v roce 1988.

War Thunder tým