STB-1 je prototypem hlavního bitevního tanku Typ 74, vyvinutého a otestovaného v Japonsku v roce 1969. Na svou dobu se jednalo o technologicky velice pokročilé vozidlo. STB-1 byl implementován do War Thunderu v aktualizaci 1.65 "Cesta samuraje".

STB-1 je prototypem hlavního bitevního tanku Typ 74, vyvinutého a otestovaného v Japonsku v roce 1969. Na 60. léta bylo STB-1 extrémně pokročilé vozidlo - při jeho vzniku bylo použito mnoho nejpokročilejších technologických výdobytků. Původní plán vytvořit od základů nový tank byl potvrzen v roce 1964, když se všichni japonští experti shodli na tom, že modernizace tanku Typ 61 by vzhledem ke kladeným požadavkům nebyla dostatečná. Tyto požadavky byly dost striktní: nové vozidlo se mělo být schopno čelem postavit nejnovějšímu sovětskému T-62. K dosažení maximální univerzálnosti budoucího tanku se inženýři rozhodli adaptovat tehdy nejpokročilejší technická řešení z podobných vozidel, která byla ve výzbroji zemí NATO. Souběžně s tím začalo Japonsko nezávisle vyvíjet řadu dalších inovací - například hydraulické odpružení, které se na rýsovacích prknech objevilo už v roce 1961, ihned po zařazení Typu 61 do služby. V souladu se základní myšlenkou měl být nový tank rychlý, s dobrou prostupností terénem, silnou výzbrojí a rychlým přebíjením hlavní zbraně.

V červnu 1969, po mnoha zkouškách jednotlivých celků, byl smontován první kus STB-1. Tank měl klasické uspořádání s motorem a převodovkou v zadní části. Svařený trup dostal dělům odolné pancéřování jen zepředu. Odlévaná věž STB-1 byla ale ze všech stran naúhlovaná tak, aby se zvýšila pravděpodobnost odrazu střely při jejím zásahu. Nový tank dostal hydraulické nastavitelné odpružení, naftový motor o výkonu 750 koní, anglické 105mm dělo L7 s poloautomatickým nabíjením a dálkové ovládání protileteckého kulometu. Shodou okolností se již v Japonsku vyráběl závěr a kompenzátor zpětného rázu pro dělo L7, takže se ze zahraničí dovážely jen hlavně děla. Systém pro dodávku a odvedení nábojů značně ulehčoval nabíječi život, ale jeho výroba byla moc drahá. V prototypu STB-3 proto tento systém již nenaleznete. V STB-3 také nenajdete dálkové ovládání pro velkorážný kulomet M2HB, protože se ukázalo, že je moc pomalé a tedy nevhodné pro palbu na rychle se pohybující vzdušné cíle.

Stáhnout jako tapetu: 1280x1024 | 1920x1080 | 2560x1440

V září 1970 prošel STB-1 všemi zkouškami a v říjnu téhož roku ho již šlo spatřit na přehlídce japonských obranných sil. Celkově byly v roce 1969 vytvořeny dva identické prototypy - STB-1 a STB-2. Na nich byly vyzkoušené všechny inovace zahrnuté do Typu 74, což otevřelo dveře postavení dalšího prototypu s označením STB-3.

Ve hře je tento tank jedno z nepokročilejších japonských vozidel. Kromě neobvyklé mechaniky hydraulického odpružení najdete u STB-1 mnoho speciálních vlastností, včetně vynikající mobility, vysoké kadence a excelentního anglického děla L7! Co se týče hydraulického odpružení, to umožňuje překonfigurovat vozidlo v bitvě podle terénu, na kterém se zrovna nacházíte. Kromě toho hydropneumatické odpružení dovoluje naúhlovat trup v libovolném směru dle terénu, což dělá z poměrně dobrých charakteristik svislého náklonu děla najednou excelentní: od -12 do +15 stupňů - to je dosaženo nejen pohybem děla samotného, ale s ním i celého stroje. Dělo STB-1 je stejně kvalitní - jedná se o 105mm dělo L7, se kterým jste se již setkali u tanků M60, Leopard 1 a Centurion Mk.10. Navíc je tank vybaven poloautomatickým nabíjecím systémem, který znatelně zkracuje dobu nutnou k přebití děla, což je jedna z nejdůležitějších vlastností jakéhokoliv tanku ve hře. Co se týče rychlosti, tam také nebudete trpět nedostatkem. Díky svému motoru o výkonu 750 koní, dosahuje STB-1 na skvělý poměr 19,7 koně na tunu, což je jedna z nejlepších hodnot v této třídě! Maximální rychlost STB-1 na asfaltu pak činí 53 km/h, což je také slušné. Na svou úroveň má tank průměrné pancéřování, z něhož nejtlustší část najdete v přední části vozidla. Tloušťka pancíře ve vrchní přední části činí 100 mm, navíc v dobrém úhlu; spodní přední část má pak tloušťku 75 mm a je také v úhlu. Celý předek věže má 100 mm pancíře v takovém úhlu, že prakticky jakákoliv nekumulativní munice má velkou pravděpodobnost odrazu při zásahu z této strany.

STB-1 nebyl navržen tak, aby bez problémů vydržel zásah z děla svých hlavních protějšků - jeho výhoda tkví v něčem jiném. Taktické obchvaty a chytré využití terénu - tam je japonský STB-1 ve svém živlu!

STB-1 je japonským tankem 5. úrovně a excelentním protivníkem tankům nejvyšších úrovní ostatních národů.