Glenn Hammond Curtiss se narodil 21.května 1878 v americkém Hammondsportu, stát New York. Školu opustil již po osmi letech, ale v jeho prvním zaměstnání u společnosti Eastman Dry Plate and Film Company (později Eastman Kodak Company) se ukázala jeho vynalézavost a nesporný talent pro mechaniku. Vynalezl zde stroj na šablony, který se brzy ujal v celé továrně, a později rovněž sestrojil jednoduchý fotoaparát, se kterým následně studoval fotografii.

Později Kodak opustil a se stal cyklokurýrem pro společnost Western Union. Na kole rovněž i závodil a později si otevřel vlastní cyklistický obchod. V roce 1901 se ale začal zajímat o motorky, a to v době, kdy začala být technologie spalovacích motorů více dostupná veřejnosti. Curtiss brzy poté začal vyrábět své první motorky, poháněné jednoválcovým motorem vlastní výroby, u něhož byl karburátor vyroben z plechovky od rajské omáčky a fungoval na principu vzlínání paliva skrze gázu.  V roce 1903 pak ustanovil motocyklový rychlostní rekord, když na motorce na vzdálenost jedné míle (1,6 km) udržel rychlost 103 km/h. 

Byl to ale rok 1904, který měl znamenat pro Curtisse počátek jeho kariéry leteckého konstruktéra. V té době se stal Curtiss dodavatelem motorů pro Toma Baldwina, průkopníka v létání na vzducholodích a balónech.  Curtissův dvojválec s válci do V a výkonem 9 koní byl použit pro pohon Baldwinovy vzducholodě California Arrow, první říditelné vzducholodě v USA. V roce 1908 pak byl pozván Alexandrem Grahamem Bellem do Nového Skotska, kde měl stavět letadla. Mezi lety 1908-1910 pak Grahamova společnost Aerial Experiment Association (AEA) s Curtissovou pomocí vyrobila čtyři letadla, každé další lepší než to předchozí. Třetí stroj pak navrhoval Curtiss sám a sám v něm podnikl i většinu testovacích letů. Stal se prvním mužem v severní Americe, který podnikl první poháněný let se svědky a pilotování se mu natolik zalíbilo, že později zvítězil v historicky první letecké soutěži ve Francii a podnikl první meziměstský dálkový let na území USA, když v letadle překonal 220 km dlouhou trasu mezi Albany a New Yorkem. Rovněž se svými stroji procestoval křížem krážem celé Spojené státy, kde popularizoval a romantizoval myšlenku létání, a zároveň s tím založil i řadu leteckých škol.

V roce1908 započal Curtiss výrobu a vývoj létajících člunů a o tři roky později v jednom z nich úspěšně vzlétnul  v San Diegu z vodní hladiny a pak na ní i bezpečně přistál. O pár let později sestrojil létající člun NC-4, který byl vyvinut pro potřeby amerického námořnictva a stal se prvním létajícím člunem, který překonal Atlantik. V roce 1914 pak Curtiss vytvořil cvičný dvojplošník Model J, ze které vzešlo jedno z nejslavnějších letadel historie, Curtiss JN-4 – dvojplošník přezdívaný Jenny , jež po válce odstartoval éru civilního létání v USA a dlouhá léta byl hlavním strojem amerického letectva pro základní výcvik.

Po vypuknutí 1. světové války se musel Curtiss se svou firmou přesunout do Buffala, aby mohl rozšířit výrobní kapacity kvůli rostoucí poptávce americké armády po letadlech. Do roku 1919 následně dokázal vyrobit přes 5000 kusů strojů JN-4, což bylo na tu dobu obrovské číslo a Curtiss i díky tomuto úspěchu výrazně zbohatnul. Jedinou kaňkou na těchto úspěšných letech byl soudní spor s bratry Wrightovými, kteří se s Curtissem přeli o to, kdo jako první vynalezl technologii křidélek a kterýžto vynález Curtiss vytvořil již když pracoval pro Bellovu společnost AEA.

V meziválečných letech se Curtiss věnoval automobilovému průmyslu a ostatním technickým zařízením. Na letadla ale nezapomněl a v roce 1929 se jeho společnost spojila se společností Wright-Martin, jež vzešla z firmy bratří Wrightů, Wright Company. Nová společnost se jménem Curtiss-Wright již Curtissovi nepatřila a i když byl nadále velmi aktivním konstruktérem a vynálezcem, jeho průkopnická doba ve dvacátých letech nadobro skončila.

V roce 1930 Glenna Curtisse postihnul akutní zánět slepého střeva a 23. června 1930 zemřel na pooperační komplikace. Bylo mu 52 let.