Lsti a klamy byly nedílnou součástí válečnictví již dlouho před tím, než Odysseus vůbec pomyslel na slavného trojského koně. Během 2. sv. války pak všechny strany konfliktu vytvářely promyšlené a složité klamné operace, falešné informace či zástěrky za účelem co nejvíce zmást nepřítele. Žádná z nich ale nebyla tak rozsáhlá, inovativní a účinná jako 23. zvláštní oddíl velitelství americké armády, též zvaný „Armáda duchů“.

Třiadvacátý zvláštní oddíl velitelství US Army byl bezesporu nejunikátnější, nejkreativnější a nejnezvyklejší vojenskou jednotkou, jaká kdy během 2. sv. války existovala. Oddíl se skládal ze členů 603. oddílu kamuflážních ženistů, 406. oddílu polních ženistů a 3132. roty zvláštních signálních služeb, a byl pod přímým velením generála Omara Bradleyho. Nápad k vytvoření oddílu pocházel z konce roku 1942, kdy britská armáda během bitvy o El Alamejn s úspěchem v rámci operací Bertram a Caldwell využila atrap tanků a falešného rádiového provozu k zakrytí skutečného data a místa spojenecké ofenzivy a díky tomu získala v okamžiku skutečného útoku moment překvapení. Mnoho vojáků 23. zvláštního oddílu byli absolventi různých uměleckých škol, a místo umění na bitevním poli se vyznačovali velkou kreativitou. Ať už šlo o zvukaře, malíře či experty na reklamu, mnoho z nich se později stalo významnými osobnostmi kulturního života v dané době – za všechny jmenujme například módního návrháře Billa Blasse, ilustrátora Arthura Singera či fotografa Arta Kanea. Tito muži společně s mnoha dalším hráli klíčovou roli v celkovém válečném snažení Spojenců. Měli totiž za úkol přesvědčit německé vrchní velení ozbrojených sil OKW (Oberkommando der Wehrmacht), že spojenečtí vojáci a technika se nacházejí tam, kde ve skutečnosti nebyli.

Tohoto úkolu dosahoval 23. zvláštní oddíl pomocí vizuálních, zvukových, rádiových a (a to mnozí členové oddílu považovali za nejdůležitější součást celého plánu) atmosférických prostředků. Aby dosáhli dokonalé iluze, příslušníci oddílu využívali nejrůznějších nahrávek běžného hovoru mezi vojáky a zároveň užívali i různé znaky a emblémy jednotek, které nosili na helmách a uniformách a rovněž je nanášeli i na vozidla. Byly vytvořeny způsoby, jak například vytvořit celý vozový park, složený z nafukovacích atrap tanků a vozidel. Oddíl dokonce i dokázal vytvořit takovou směsici zvuků, která vytvářela dokonalou iluzi zvuku při přesunu jednotek či při stavbě budov. Zástěrka fungovala tak dobře, že neexistující vojsko bylo zmatenou německou rozvědkou nazváno „Armáda duchů“.

Vizuální klamy byly využívány hlavně za pomoci atrap vozidel, byly ale rovněž vytvářeny atrapy dělostřelecké výzbroje – tento klam byl často využíván krátce po vylodění Spojenců v Normandii. Aby ochránil zranitelné umělé přístavy v Normandii, oddíl běžně do prázdné krajiny instaloval světla tak, aby prostor působil jako spojenecké zásobovací centrum a odváděl tak pozornost od skutečných přístavů. Byla vytvářena i falešná letiště, tábory pěších vojsk i vozidlová depa. V případě falešných dep pak vojáci 23. oddílu dokonce i využívali dřevěných planěk k vytváření imitací stop po vozidlech a tancích, aby depo působilo dojmem často využívaného místa. Podobného způsobu se užívalo i pro vytváření iluze, že existující jednotky jsou ve skutečnosti daleko početnější. Umělci 23. oddílu byli zvláště hrdí na nafukovací model tanku M4 Sherman, jež byl velice věrný předloze a na fotografiích leteckého průzkumu byl k nerozeznání od skutečného tanku. Veškerá tato snaha pak způsobila, že německé průzkumné letouny předávaly německému velení zprávy o masivním koncentracích živé síly i techniky, a tato hlášení výrazně ovlivňovala strategické myšlení Němců.

Zvukové a rádiové klamy se rovněž dočkaly širokého využití. Na korby džípů či polopásových vozidel byly montovány velké reproduktory, skrze které byly přehrávány záznamy hovoru vojáků, zvuků tanků a vozidel a podobně. Reproduktory pak byly nasměrovány do předem daných směrů tak, aby si Němci mysleli, že daná jednotka postupuje jiným směrem, než jakým směřovala v reálu. Tento způsob klamání nepřítele byl s velkým úspěchem použit během překročení Rýna, kdy Němci podlehli dojmu, že americká 9. armáda chce řeku překročit u Düsseldorfu místo u Weselu, kde Spojenci Rýn překročili ve skutečnosti. Zřejmě nejslavnější operací 23. oddílu ale byl jeho podíl v operaci Fortitude. Ve snaze zdržet německé posily, jež spěchaly do Normandie za účelem zatlačit Spojence zpátky do moře, dokázal 23. oddíl přesvědčit německé velení, že vylodění v Normandii je pouze klamný úder, a skutečný útok bude veden skrze Norsko či Pas-de-Calais (tj. severozápad Normandie).

Po válce byly veškeré záznamy o 23. zvláštním oddílu drženy v tajnosti celých 40 let. Až teprve v osmdesátých letech byla existence jednotky odtajněna americkou vládou – do té chvíle bývalí členové jednotky museli o své práci během války pomlčet i před svými blízkými. Traduje se ale, že na otázku, co dělali za války, členové oddílu vychytrale odpovídali: „We blew up tanks and guns.“ Ve slově blew se totiž skrýval důmyslný dvojsmysl – slovo znamená jak vyhodit do povětří, tak i nafukovat…

War Thunder tým (autor: Sean "Gingahninja" Connell)

V budoucnu do hry zařadíme tento emblém:

Emblém 23. zvláštního oddílu americké armády (Armáda duchů)

emblém vytvořil Branislav "InkaL" Mirkov