1280x1024 | 1920x1080

Sea Fury ve War Thunderu

Hawker Sea Fury se nachází na samotném vrcholu britských pístových letounů námořní linie, který díky jeho výborným parametrům a všestranným schopnostem patří mezi nejlepší vrtulová letadla ve hře. Díky jeho historii a úchvatné konstrukci patří Sea Fury mezi oblíbené stroje pilotů ve War Thunderu.

Pohled na vnitřní moduly Sea Fury

Na samotném vrcholu čtvrté úrovně je umístěn především díky silnému motoru, vysoké rychlosti, dobrému stoupání a až překvapivě dobré obratnosti, kterou disponuje. Stejně tak oproti jeho předchůdci - Seafire - disponuje navíc i širším podvozkem, se kterým se mnohem lépe přistává. Ti z vás, kteří již měli možnost létat s letadly Hawker Tempest, budou mít rozhodně snazší začátky se Sea Fury - ten od svých předchůdců zdědil opravdu hodně vlastností - hvězdicový motor Bristol Centaurus a také elegantní design křídel, která nesou stejně jako Tempest II silné 20mm kanóny.

Sea Fury disponuje čtyřmi kanóny Hispano Mk.V s celkovou kapacitou 580 nábojů - tuhle štědrou kapacitu 20mm nábojů doplňuje později i možnost výzkumu útočného nábojového pásu, který dává skvělou kombinaci munice proti vzdušný cílům. Tento útočný pás je velice efektivní volbou při vzdušných soubojích, a zajistí vám maximální útočný potenciál letounu. Sea Fury disponuje i vnějšími podvěst, které se otevřou ihned po výzkumu 250 / 500 lb bomb, či po výzkumu raket RP-3 - všechny výše popsané modifikace dovolí letounu přizpůsobit se různým cílům i situacím, čímž trochu supluje i roli útočného letounu.

Stejně jako jeho sourozenci z rodiny Hawker je i letoun Sea Fury závislý na energii - ale i přesto je poměrně dost obratný. S letadly, které není schopen vymanévrovat, si dokáže poradit díky vynikajícím vlastnostem a udržení energie v klesání, nebo stoupání. To ale klade velký důraz na pilota a jeho znalost techniky svých nepřátel, a tedy i na jeho schopnost rychlého odhadu a reakce. Díky skvělým vlastnostem motoru ve vysokých výškách se tento vrtulový letoun ukáže ve svém nejlepší světle í proti prvním proudovým letounům, které bude potkávat. Nicméně díky kombinaci jeho všestranných parametrů, které jsou navíc časem vylepšeny vyzkoumanými moduly, budete schopni bez obav zaútočit na téměř každý letoun vaší úrovně.

Sea Fury v historii

Sea Fury z 804. perutě vzlétá z paluby HMS Glory

Sea Fury byl úplně posledním vrtulovým strojem, kterým firma Hawker ukončila celou rodinu započatou slavným Hawker Fury. Se zkušeností s výrobou modelů Hurricane, Typhoon a Tempest, byl Sea Fury navržen s ohledem na bojovou efektivitu, kterou jeho předci disponovali - právě toto vedlo k jednomu z nejdokonalejších vrtulových letounů na světě. Původně byl v RAF zavedený jako Hawker “Fury” - lehčí a silnější verze Tempest II, která se objevila již v rozběhnuté éře proudových letounů a kde vrtulovým stíhačům pomalu, ale jistě zvonil umíráček. Kvůli tomu byl Fury stažen - především díky již nasazenému Tempestu II a stále se zlepšující technice proudových letounů, jako byli například Meteor a Vampire.

Sněhem pokrytá paluba HMS Theseus s letouny Sea Fury a Firefly

Přestože RAF mělo proudové stíhací letouny v aktivní službě, námořnictvo si bylo vědomo jejich složité konstrukce a také tomu, jak obtížné je udržovat nové technologie v bojeschopném stavu na letadlových lodích. A to byl hlavní impuls proč se začalo Fleet Air Arm zajímat o nové, vysoce výkonné vrtulové letouny, které by splňovaly všechny důležité podmínky, které námořní letoun musí mít. Jako příklad si můžeme uvést pevný podvozek, dobrou bojovou výdrž a co nejlepší stoupání letadla. Jak již bylo zmíněno, Sea Fury používal již osvědčený hvězdicový motor Bristol Centaurus z jeho předchůdce - Tempest II, stejně jako konstrukci draku, který nesl několik vylepšení. S námořní verzí samozřejmě přišly sklápěcí křídla a přistávací hák. Dále byl osazen velkou pětilistou vrtulí, na kterou motor Centaurus přenášel výkon přes 2000 koňských sil. Přestože letoun nesl hodně znaků z jeho pokrevní linie Hawker, Sea Fury se “zrodil” příliš pozdě do námořní služby na to, aby se stihl účastnit bojů ve 2. světové válce.

Sea Fury měl své první bojové nasazeni ve válce v Korei, kde již ale operovaly proudové stíhací letouny. Za války byly nasazeny z letadlových lodí, jako například HMS Ocean či HMS Theseus a jejich mise byly zejména eskortní, výjimečně pak při útocích na pozemní cíle. Jejich příchod značeně ulehčil nasazení již tak přetíženým letounům Seafire. Po incidentu, kdy spojenecké bombardéry americké armády B-29 střílely na letouny Sea Fury královského letectva, byly natřeny černobílými invazními pruhy - takovými, které se používaly v den D. Asi největší úspěch Sea Fury se odehrál 9. srpna roku 1952, kde poté co byl pilot Peter Carmichael (letoun zn. WJ232) napaden, sestřelil nepřátelský proudový letoun Mikojan-Gurevič MiG-15.

V té době bylo mnoho vrtulových letadel vyřazeno z aktivní služby, nicméně Hawker Sea Fury se v ní několikanásobně osvědčil - a to nejen u Britů, ale například i v kanadském, iráckém, australském, pákistánském, čí marockém letectvu. Dodnes patří mezi hlavní “zbraň” pořadatelů leteckých show, která dokáže přitáhnout pozornost mnoha lidí. Je stále možné tyto stroje spatřit při leteckých závodech a exhibicích - mnoho z dochovaných kusů je pořád schopno létat.

War Thunder tým (autor: Scott “Smin1080p” Maynard​)

Vyzkoušeli jste schopnosti tohoto letounu ve vzdušných soubojích?
Nebo si ho pamatujete jako protivníka?
Podělte se o vaše zkušenosti v komentářích!