Prémiový stroj Bell P-63 Kingcobra v sovětském stromu je dostupná přímo ve hře za 1600 

Historie:

Letoun Bell P-63 Kingcobra je jedním z méně známých amerických letadel, protože byla tamními ozbrojenými sílami používána velmi okrajově. O to více ale Kingcobra získala na popularitě v Sovětském svazu, který tento stroj po dobrých zkušenostech s jeho předchůdcem – P-39 Airacobra, uvítal.

Sovětská P-63A-10 s nádržemi

I když byl P-63 zásadně lepší, než jeho předchůdce, nemohl se srovnávat s letouny P-51 Mustang a P-47, které už byly v té době zařazeny ve službě. P-63 měl znatelně nižší dolet, ne úplně ideální vnitřní rozvržení, byl dražší na výrobu, a použitý nespolehlivý kompresor v kombinaci se zastarávajícím motorem Allison, ztrácel na výkonu ve srovnání s jeho konkurencí v podobě motorů Rolls Royce Merlin a Packard.

Vývoj Kingcobry se zaměřoval hlavně na vylepšení výkonu a vychytání chyb, které trápily jeho předchůdce P-39. Zachoval si atypickou konfiguraci umístění motoru za pilotem, a přes hřídel instalovaného kanónu ráže 37 mm, ale možná i díky tomu letoun svými výkony příliš neoslňoval. Kvůli tomu neměli Američané moc důvodů toto letadlo do služby zařadit jako stíhačku, a ani jako bitevník, kde už úspěšně působil jeho předchůdce. Ačkoliv nemohl letoun P-63 soupeřit s ostatními americkými stíhači již zařazenými ve službě, sovětské letectvo ho přijalo s otevřenou náručí. Sověti již měli výborné zkušenosti s P-39. Do SSSR bylo posláno 2300 – 2700 kusů P-63 v rámci Smlouvy o půjčce a pronájmu.

Podle dohody z roku 1943 neměly být stroje P-63 použity proti Němcům, dohoda zmiňovala jejich použití výhradně proti Japoncům a počítala s jejich účastí v rámci eventuálního finální ofenzívy v Pacifiku. Existuje ale spousta důkazů a svědectví, že byly tyto letouny použity v boji proti Luftwaffe. Žádné z nich ale není z oficiálních míst potvrzené. Na Tichomořském bojišti byly Kingcobry použity v roli přímé vzdušné podpory pozemních jednotek, a také jako průzkumná letadla. SSSR je úspěšně využil v ofenzívě v Mandžusku a na Korejském poloostrově. Mnoho jednotek, ve kterých původně sloužily stroje P-39 bylo přezbrojeno na P-63, a jejich služba pokračovala i po skončení války.

Američané vyřadili P-63 ze služby v roce 1946, ale Sovětský svaz pokračoval v jejich používání až do let 1952-53. Kvůli jejich nezanedbatelnému množství jim NATO udělilo kódové označení „Fred“.

Ve War Thunderu:

Moduly sovětské verze P-63A-5

Ve War Thunderu jsou dostupné 3 verze letadla P-63. Varianty A-5, A-10 a C-5 naleznete v americkém stromě. Kromě nich jsou 3 verze tohoto letounu dostupné v sovětském stromě v dárkové a prémiové podobě. V americkém stromě jsou všechny 3 verze na třetí úrovni hned po P-47 a jejich výzkum vás přivede k letadlu, který stroje P-63 překonal a nahradil – P-51D Mustang.

V sovětském stromě je první Kingcobra k naleznutí také na třetí úrovní, a můžete si ji koupit za GE. Verze A-10 a C-5 jsou speciální dárkové stroje, které můžete získat jenom v rámci speciálních akcí a event. Pro ty z vás, kteří mají zkušenost s P-39, nebude Kingcobra nic neznámého. Ve všech verzích je osazena skrz hřídel střílejícím kanónem M4, nebo M10 s 30, respektive 58 náboji. Navíc máte k dispozici 4 kulomety Browning ráže 12,7 mm. Kromě působivé palebné síly lze na Kingcobru naložit i různou konfiguraci podvěsné výzbroje od jediné 500 lb bomby u verze A-5, až po tři 500 lb pumy u verze A-10.

Kingcobra nemusí být tak populární jako P-51, nebo tak univerzální, jako P-47; i přesto se jedná o vynikající stíhačku na své úrovni. Pokud se vám líbí P-39, nebo jste fandové těžké výzbroje letadel Jak, bude pro vás letání s Kingcobrou známou a zábavnou zkušeností.

War Thunder tým (autor: Scott Maynard)

V jedné z následujících aktualizací přidáme osobní
emblém Maj. Vjačeslava Sirotina, 17. IAP: